Již ve stanu se v myšlenkách vracím k dnešnímu, zatím nejnáročnějšímu, dni pochodu. Za 10 hodin máme v nohách celkem 18 kilometrů, ale díky silnému větru a pohybu ledu GPS ukazuje pouhých 15. Nyní jsme na pozici N89 32.929 E123 36.981 a k pólu zbývá 50,4 kilometru. První dvě hodiny dnešního úseku jsme se doslova drali torosením, které místy dosahovalo až 5ti metrů. Nejedenkrát jsem se neudržel na nohou, upadl na záda, bojoval s kusy ledu… Jednou jsme boj s ledem neměli šanci vyhrát, a tak jsme byli nuceni vrátit se a neprůchodný úsek obejít.
Takzvané torosení je úkaz, kdy se vlivem silných mořských proudů o sebe třou obrovské kry, které se drtí, přetlačují a pohybují, a tím vzniká hromada nalámaných kusů ledu, které mohou někdy vážit i několik metráků. Led přitom vydává kvílivé zvuky a vy máte pocit, jako byste se dívali na obrovský mlýn, jenž tu obrovskou ledovou masu mele.
Cestou poslouchám Jarka Nohavicu. Zejména Grónská písnička vtipně dokresluje skutečnost, kterou nyní prožívám… poslechněte si ji se mnou: http://www.youtube.com/results?search_query=jarek nohavica gronska pisnicka&aq=f .
A ještě bych rád zmínil, že norské instantní jídlo se mi čím dál více zdá nepoživatelné. Tím spíše, že jej jíme stále dokola. Představivost pracuje na plné obrátky - domácí strava pro mne nyní získává jiný rozměr, má mnohem větší cenu než dříve. A zapil bych ji Kofolou ! J
Dobrou noc.
| Datum: 5. dubna 2010 Autor: František Zeman |